Skrytá odměna = motivace, která nezevšední

Jakmile Váš vlčák pochopí, co se po něm chce, je nejvyšší čas odměnu schovat, aby ji neměl již přímo na očích. Ale musí být natolik pohotově při ruce, že je kdykoli k použití. U hraček se používá obvykle ukrytí do levého podpaží, odkud je odměna prudkým pohybem psovi „vyhozena“, nebo třeba pod bradu – tam ji bohužel pes ale přece jen vidí. Mnohem sofistikovanější (ale také bohužel finančně náročnější) jsou výcvikové vesty s tzv. fontánou – speciální kapsou na levé straně hrudi, která má odklápěcí dno a hračka je tak psovi pomocí „kabílku, který od kapsy vede vnitřkem vesty k pravé ruce, vypuštěna během zlomku vteřiny přesně podle potřeby. Vesta má ještě tu výhodu, že psovod nemusí dělat žádné pohyby navíc a tak se odměna v podobě hračky psovi zjeví zcela znenadání – bez jakéhokoli předchozího signálu – což je celým vtipem tohoto způsobu výcviku.

Pokud má totiž pes odměnu při tréninku neustále na očích nebo alespoň pod kontrolou (díky typické pozici ruky psovoda atd.), velmi záhy rozezná, že na zkouškách či soutěžích odměna nikdy nebude, protože psovod se jinak chová a má jiné držení těla. A v tu ránu poznáte, že to, co Vám československý vlčák v tréninku předvedl třeba na 90%, „naostro“ udělá na 30%!

Ukrytí odměny bude zdánlivě složitější při používání pamlsků. Nejideálnější metodou je jejich plivání. Samozřejmě to vyžaduje používání pamlsků poživatelných i pro psovoda 🙂 (ne že by měl psovod psovi během výcviku ujídat, ale do úst si asi syrové maso bude dávat jen málokdo :))) ).
Pamlsky je třeba volit takové, které se v ústech nelepí (naprosto nevhodné jsou piškoty) a dají se nakrájet na malé kostičky, které drží tvar – to je nezbytné pro „řízenou trajektorii“ plivnutého pamlsku. Plivání pamlsků vyžaduje jistý cvik jak ze strany psovoda, tak ze strany psa. Učte nejprve pejska, že má vůbec něco chytat ze vzduchu (to platí ale i při odměňování hračkou!). Klidně začněte tím, že psa motivujete, aby si povyskočil na Vaši ruku s pamlskem. Pak pamlsky psovi házejte z ruky (pes je před Vámi – to je pro něj jednodušší, než pamlsky chytat u nohy) a jestliže již ví, o co jde a pamlsky zvládá ve vzduchu chytat, začněte je plivat. Plivání začněte opět se psem před sebou, postupně přejděte na polohu u nohy a teprve když i toto pes zvládá, začněte plivat za chůze. Vždy dbejte naprosto důsledně na to, že co pes nechytí ze vzduchu, nesmí nikdy sbírat ze země! Spadlé pamlsky buď nechte ležet nebo se pro ně bleskurychle sehněte (ideální je cvičit ještě s někým, kdo pamlsek ihned sebere za Vás, abyste si nenarušovali práci se psem).

Ať už budete používat hračku nebo pamlsky, snažte se vždy dbát na to, abyste nedávali psovi zbytečné signály, kdy přijde odměna (naklánění se před plivnutím apod.). Efekt skryté odměny funguje jen tehdy, je-li pro psa naprosto neodhadnutelné, kdy odměna může přijít. Pak ji totiž stále dychtivě očekává a pracuje soustředěně a s nasazením.

Při procvičování chůze u nohy se po přechodu na „skrytou  odměnu“ poněkud vraťte na začátek. Tedy dělejte jen několik kroků v přímém směru a bude-li Vás pes dobře sledovat, ihned odměňujte. Postupně přidávejte opět oblouky, kroužky, osmičky a teprve na konec obraty do pravého úhlu. Dbejte striktně na to, aby Vás pes sledoval (pes, který nesleduje, nemůže ani ulovit svou odměnu). Cvičte tedy raději po kratších úsecích, aby pes sledování vydržel. Budujte jeho soustředěnost rovněž v základní poloze – tedy se sedícím psem u nohy. Nebojte se psovi ukračovat do strany nebo o krok couvnout a vyžadovat po něm, aby se samostatně dorovnával k Vaší noze. Správné přiřazení ihned odměňujte.
Před vykročením ze základní polohy dbejte důsledně na to, aby Vás pes sledoval – jestliže se dívá někam jinam, nemá vůbec smysl vydávat povel „K noze!“ a dávat se do pohybu – pes se zákonitě zpozdí a už začátek cviku bude s hrubou chybou.
Cvičení opět končete (ale i prokládejte) hrou či skákáním na pamlsky.

Pokud si tuto metodu motivace psa osvojíte, budete mít šanci z ní těžit nejen na celé poslušnosti, ale dokonce třeba i na výstavách 😉