Tento způsob přivolání lze se psem dělat až ve chvíli, kdy spolehlivě zná povel „k noze“ ve spojitosti s chůzí u nohy. Ale už proto, že bývá psovody nesprávně a příliš brzy používán, si ho probereme s povelem pro přivoláním „ke mně“.
Tento cvik se vyžaduje pouze u našich (českých) zkušebních řádů, jako je Národní zkušební řád a Řád KJ ČR Brno.
Celý cvik vypadá následovně. Psovod pochoduje se psem u nohy, odpoutá jej z vodítka a na povel „volno!“ se má pes vzdálit alespoň na deset kroků od psovoda (po vyběhnutí do požadovaného směru se pes dále může pohybovat libovolně po celé cvičební ploše).
Psovod pokračuje v chůzi a posléze přivolává psa povelem „k noze!“. Pes má co nejrychleji a co nejkratší cestou přiběhnout a rovnou se přiřadit k levé noze. Po několika krocích (na pokyn rozhodčího) se dvojice zastaví a pes na další povel „k noze!“ (nebo „sedni!“) usedá u levé nohy psovoda. 
Povolená povelová technika: oslovení psa jménem, povel „k noze!“ a posunek – tlesknutí levou rukou o stehno.
Při nácviku doporučuji používat dlouhé vodítko. Práce s ním je obdobná jako u přivolání „ke mně“, jen vše probíhá v pohybu (za pochodu). Samozřejmě v druhé ruce mějte pamlsek či hračku, kterou pejska odměníte ihned po přiřazení se k Vaší noze. Nezapomínejte také na pochvalu. Jakmile se Vám pes dostane svou lopatkou na úroveň Vašeho kolene, potvrďte zaujetí správné pozice pochvalou a odměnou a pokračujte ještě dále v chůzi, přičemž psa upřesňujte a utvrzujte v setrvání ve správné pozici vůči Vám (mnoho psů má tendenci kolem majitele buď prosvištět nebo se naopak přiřadí, ale následně zabrzdí, protože nevědí, co se po nich přesně chce).
Závěrem Vám přeji mnoho trpělivosti, pevných nervů a také vynalézavosti. Příště se podíváme na chůzi u nohy.
