Dnes jsou štěňátkům B Sotis přesně dva týdny a zatím krásně prospívají a mají se k světu. Se svým příchodem na ten svět ale poněkud otálela a přiznám se, že mi snad přidala i pár šedivých vlasů.
Běžný termín porodu je okolo 63. dne březosti. Ovlivnit jej ale může věk fenky a počet štěňat. Podle datumu krytí 27. a 29. března nám porod vycházel zhruba na 29. – 31. května. Ale středa uplynula a Felinka se stále k ničemu neměla. Vesele si baštila, rozvalovala se v posteli a jako by ani žádná štěňátka v sobě nenosila. Na nedočkavé dotazy zájemců jsem jen rezignovaně odpovídala „snad zítra …“.
Porod
V pátek 2. června jsem již měla krk sevřený úzkostí, že nás snad bude čekat císařský řez – bylo to 67. den od prvního a 65. den od druhého krytí. Stále jsem sice kontrolovla, zda se štěňátka hýbou, ale přeci jen to již bylo dlouho. Ale od rána se cosi přece jen začalo měnit – Felinka byla chvílemi neklidná, hledala si „nory“ (ve skříni, pod stolkem, ve své porodní ohrádce …) a ke žrádlu už se neměla s nedočakvým kvičením, jako dříve. I když pokud bych to měla posuzovat podle jídla, tak před prvním porodem nežrala téměř 2 dny a nyní si stále ráda dala. Ale na to zjevně měla vliv konkurence v podobě Alana a dcery Arei – co kdyby oni jedli a ona ne?!
Ale i přes tyto známky blížícího se porodu (není to ale jen mé zbožné přání , tyto příznaky vidět?) jsem se spojila s veteinární klinikou a objednala se na druhý den dopoledne. Buď návštěvu nakonec zrušíme, nebo alespoň zkontrolujeme frekvenci srdíček a pak se rozhodne, co dál – zda lze ještě čekat, nebo už je zákrok nezbytný.
V odpoledních hodinách Felinčiny předporodní příznaky jako by ustaly a ona se opět naprosto klidně rozvalovala na posteli. V hlavě mi znovu začaly vyvstávat katastrofické představy „rozpárané“ fenky, která odmítá štěňátka, která (ze svého pohledu) vůbec neporodila!
Jde se ven! Pohyb je jeden z nejlepších „spouštěčů“ porodu, a tak jsme opět vyrazili všichni čtyři na procházku v přiměřeně svižném tempu.
Bylo něco kolem druhé hodiny ráno, když se Felča začala ozývat hekavým kňučením. Vypadá to, že porod je tady! Honem vyhnat Aldíka a Arinku do kuchyně a připravit k ruce vše potřebné (i když už to bylo nachystáno dávno). Ve 2:47 praskla plodová voda a ve 2:55 se narodil první pejsek! Ve 3:15 následovala fenka a 20 minut po ní další pes. Pak si dala Felinka trošku pauzu, zklidnila se a pohodlněji si lehla. Krátce po čtvrt na pět přišel na svět další pejsek a těsně před třičtvrtě na pět se narodil poslední bráška.
Porod probíhal (stejně, jako poprvé) zcela hladce a na svět přišlo pět životaschopných a čilých štěňátek. Nebyli to žádní obři – zcela průměrná štěňátka (holčička byla dokonce velmi malá), tedy k zabřeznutí opravdu došlo nejspíš s jistým skluzem po krytí tak, jak naznačilo i ultrazvukové vyšetření.
1. – 2. týden života
Štěňátka se měla od prvního dne čile k světu včetně malé holčičky. Sedmý den se prvnímu pejskovi začala otevírat očíčka a od 11. dne měla všechna štěňátka oči již plně otevřené. Někdy kolem prvního týdne se z klubka spících štěňat začaly ozývat zvuky tlumeného vrčení a poňafávání, 11. den se objevili náznaky chňapání tlamičkou i po jiných objektech, než po máminých cecících – příznak klubajících se zoubků. 13. den první štěňátka zkoušela nesmělé (a velmi nezdařilé 🙂 ) krůčky na čtyřech a dnes, 14. den, už je zjevné, že po krmení se dětem nechce hned spát a objevují se první známky chování, naznačující hraní.
Štěňátka dnes také čekalo první odčervení, což se neobešlo bez šklebících se ksichtíků a prskání odčervovací pasty kolem sebe 🙂 Doufejmě, že mrňousci se budou mít stále dobře k světu a budou jen a jen prospívat.
