Po dlouhé době jsem opět zavítala do svých rodných Litoměřic a ještě po delší pauze jsem jela vystavovat na zdejší mezinárodní výstavu. Československé vlčáky posuzoval pan Antonín Karban (CZ), do jehož výbavy tradičně patří měřidlo na psy, ale také úsměv a vlídné slovo.

Gandalf s Mojou byli po vystoupení z auta mimořádně ukáznění, ale po večerním vyžraném výstavním batůžku (mezuláni do sebe nacpali sáček piškotů a granulí nachystaných s sebou coby pamlsky) mi mělo být jasné, že tenhle výlet nebude jen tak. Pravděpodobně nás zasáhla nějaká druhá vlna puberty (tuším, že jich bude ještě několik), takže oba byli neposední jak pytel blech. Gandalfa možná navíc tlačil v břiše večerní lup, protože podle četnosti vyprazdňování i konzistence výsledného produktu bylo jasné, že drtivou většinu sežral sám!

Moja se sice po krátké aklimatizaci úžasně napojila na Kláru, která mi tentokrát dělala doprovod, a velmi pěkně s ní spolupracovala, ale Gandalf byl stále jak na trní. Během předvádění Moji v kruhu měla Klárka plné ruce práce, aby ho zaměstnala a udržela na přijatelné hladině hlučnosti (v podobných situacích Gandalf rád zkouší nabízet štěkání, aby si zasloužil pamlsek).

Jak byla Moja poměrně hodná mimo kruh, během samotného vystavování začala být rozverná a zkoušela si předvádění užít po svém. Bylo vidět, že si chce hrát a vybouřit nahromaděnou energii. Díky tomu jsme se doslova proskákaly k druhému místu (jak vyplynulo ze slov pana rozhodčího). Nevadí, je třeba to brát sportovně a vzít si z toho poučení, na čem je třeba zapracovat ještě víc.

Podobně nesoustředěný byl Gandalf v závěrečných soutěžích. V přípravném kruhu na nás evidentně vyšlo místo, kde byla před tím nějaká háravá fena, čímž poslední zbytky jeho koncentrace vzaly definitivně za své. Pochopitelně jsme tím pádem nepostoupili ani do užšího výběru.

Musím říct, že výstavu jsem si užila, počasí nám vyšlo a domů jsem si převezla ocenění, se kterým jsem spokojená. Tak zase někdy v Litoměřicích…

Gacrux Sonata Carpathica – V1, CAJC, CACIB-J, BOJ (tř. mladých)
Gomeisa Sonata Carpathica – V2, r.CAC (mezitřída)