V pátek v pozdních večerních hodinách Falco Sotis konečně dorazil ze Slovenska do Prahy a my si jej přivezli k nám domů do Zdib. Ještě nikdy jsem snad nepoznala takto mazlivé čévéčko, zvláště psa samce v pubertálním věku. Falco se človeku doslova přilepí do klína hlavou a přední částí těla a nechá se mazlit a drbkat do úmoru. Má i jiné „zajímavé“ vlastnosti – jako že například neumí otevírat kliky dveří.
Celkově působí tenhle pejsek velmi mile, vděčně a neskutečně přítulně. Není naučený na pobyt v domě, tedy má bohužel tendenci značkovat skříně, ale pomalu už začíná chápat, že se to dělat nemá. Také z páteční večerní Prahy byl poněkud vyjukaný, ale věřím, že i s tím se popereme. Postupně se u nás doma rozkoukává, začíná si hrát s hračkami a hlavně si dobře rozumí s malým Griffem. Ten se po příjezdu staršího strýce předváděl jako typické městské dítko, jemuž přijede bratránek z vesnice 🙂 Ukazoval mu hračky, dorážel, vyváděl neskutečné skopičiny a hlavně – HLTAVĚ ŽRAL! (Griffíka jsme si nechali hlavně pro jeho špatný apetit a případné následné problémy se správným vývinem a růstem.)
Zato zbytek smečky mě poněkud překvapil. Babí Felon Falca víceméně ignoruje – což vlastně zas tak neočekávané není. Ani to, že Arina by mu nejraději vyprášila kožíšek. Od sestry Frey jsem ale čekala vstřícnost největší. Bohužel Falco se během sobotního seznamování rozhodl, že chce sestru mermomocí nakrýt, ač ta zatím nejeví sebemenší známky blížící se říje. Skrzevá hrozící incest se tedy Freya snaží Falcovi minimálně ukousnout hlavu a na velké kamarádství to v nebližší době opravdu nevypadá.
Naopak Clif Falca toleruje naprosto bez problémů. Jen pro formu mu párkrát zaimponoval v našponovaném postoji a samozřejmě po něm přeznačkovává, ale za vážnější konkurenci Falca evidentně nepovažuje.
Pevně doufám, že Falcovi najdeme hodného majitele, který mu poskytne dobré zázemí – Falco se mu za to stoprocentně odvděčí!
