Clif se vrátil do rodné smečky po té, co majitelé usoudili, že přes míru kaká a čurá na koberce! Důvod vrácení štěňátka nemá naprosto smysl jakkoli komentovat – rozum nad tím zůstává člověku stát. A zvláště po té, co udělal vše pro to, aby noví majitelé byli po všech stránkách co nejvíce připraveni na příchod malého vlčáka do domácnosti.

Přes první nepříznivé reakce mého okolí nakonec přeci jen padlo definitivní rozhodnutí, že Clif svou smečku již neopustí a znovu doplní počet šediváků na tři.

Povahou je Clif od malička poměrně velký dominátor – už jako štěňátko dokázal zahnat mámu Felon i sestru Areiu, pokud měl potřebu si cokoli hlídat (hračku, jídlo či pozici u paničky).
Zároveň je to ale obrovský lidumil, který se velmi rád s každým pomazlí, byť při tom stihne rozdat pár rošťáckých „vlčích“ štípanců. Nové zájemce o plemeno si Clif v podstatě okamžitě získává svou kontaktní a bezprostřední povahou a impozantními rozměry.

Clif kromě své přátelské povahy vůči lidem, kterou považuji za obrovský klad, vykazuje také velké pracovní vlohy. Je neuvěřitelně žravý, což je obrovská deviza pro pachové práce, ale i pro poslušnost, kterou cvičí rád a se zájmem. Zároveň po obou rodičích podědil kořistnický pud nezbytný pro nácvik obran. Zatím se i v této disciplíně Clifík jeví velmi nadějně.

Ve věku 10 měsíců a 1 den Clif složil svou první zkoušku – ZOP; postupně – s ohledem na věk – přibývají zkoušky další.

Mám-li Clifa nějak stručně charakterizovat, je to živel 🙂 Živel, plný radosti ze života, zvědavosti a zvídavosti, který se do všeho vrhá po hlavě a s nadšením… Přesto je to dokonale vyrovnaný pes – s vyrovnaným vzruchem a útlumem – který se všude cítí během chvilky jako doma (neskonalá výhoda v tom, že je schopen kdekoli a kdykoli odpočívat a regenerovat síly, je-li mu poskytnuto alespoň to nejmenší nezbytné zázemí pro odpočinek).
Povahově je Clif určitě mnohem blíže psovi, než vlkovi. Výrazem hlavy mi stále více připomíná praděda Bleka z Liehovarského dvora, který se mimochodem rovněž vyznačuje skvělou povahou. Po své babičce Amy z Čakajovského dvora pak bezpochyby zdědil své dlouhé nohy s výbornou délkou běhových kostí, které rozhodně považuji za 1 z jeho předností. Druhou je Clifova skvělá povaha a tou 3. nulová DKK i DLK, přičemž v Clifově rodokmenu jsou 2 generace nulových předků (z otcovy strany dokonce 3) a rovněž 7 jeho zrentgenovaných vlastních sourozenců má DKK 0/0 a 6 DLK 0-0 (Corrovi ještě chybí RTG na DLK, Caye na DLK i DKK).